Diabetes je pro mě dar

Když mi byl diagnostikován diabetes mellitus 1. typu (cukrovka) , pocítil jsem obrovský šok . Všechno se zpočátku zdálo jako zlý sen . Příznaky, které mě přivedly k lékaři, byly nenápadné, ale postupně zesilovaly. Extrémní únava , závratě a ztráta chuti do života mě přinutily hledat odpovědi .

Rozhodující moment nastal, když si moje tchyně všimla mé neobvyklé únavy a nadhodila možnost, že by mohlo jít o cukrovku . Tento podnět mě přiměl navštívit lékaře , kde se moje obavy potvrdily. Předtím jsem vážil přes 100 kg . Jakoby ze dne na den jsem zhubl na 90 kg, což mě dost znepokojilo .

---

První měsíce po diagnóze připomínaly divokou jízdu na horské dráze . Naučil jsem se plánovat každý aspekt života. Stravu si dnes připravuji vždy den dopředu , přešel jsem na celozrnné pečivo , zařadil více zeleniny , lesního ovoce a tofu. Vynechal jsem sladké limonády a sušenky , které jsem nahradil čaji . U příloh jsem si dal omezení – místo pěti knedlíků si dám dva a rýže nebo těstovin jen 100–150 g . Tento krok mi zlepšil disciplínu a umožnil vědomě přemýšlet o tom, čím se stravuji .

---

Nejtěžší zkouškou byla psychická zátěž spojená s hypoglykémiemi . Ukázaly mi, jak důležité je měření a příprava . Už nikdy nevycházím z domu bez rychlých cukrů . Pamatuji si, jak mě vyděsil článek o poškození zraku . Tři týdny jsem žil v panice , protože jsem měl pocit, že vidím rozmazaně. Když mi lékař řekl, že jsou moje oči v pořádku , najednou bylo vše pryč. Tento zážitek mě naučil, jak silná je psychika a jak může ovlivnit naše vnímání i zdraví .

---

Zařadil jsem do života více pohybu . Plavu minimálně třikrát týdně , v létě jezdím na kole a věnuji se józe . Občas si zajdu na kruhový trénink , který mě posiluje fyzicky i psychicky. Jógu jsem začal díky manželce Martince , která mě vždy motivovala, i když se mi nechtělo.

---

Velkou podporu jsem našel v Facebook komunitě , kde jsem se dozvěděl spoustu cenných informací – od tukoproteinových jednotek po práci s bolusem a bazálem inzulínu . Psychicky mě podpořila také moje kamarádka Renata , která mi ukázala cestu k zdravějšímu životnímu stylu.

---

Za největší dar považuji to, že dnes vědomě vnímám, čím se stravuji , a pravidelně se hýbu . Cítím se silnější fyzicky i psychicky . Diabetes mi ukázal, že můj život neskončil, ale začal novou cestu .

A pokud bych měl něco vzkázat nováčkům s cukrovkou, řekl bych:

„Nebojte se. Váš život nekončí, ale začíná nová kapitola. Bude to těžká cesta , ale pokud vytrváte, dokážete věci, o kterých jste ani netušili, že zvládnete.“

Autoři: Martina Balušíková Tomáš Vach Diabetikův Deník