Včera jsem si objednal pizzu. Úplně normální večer. Kurýr dorazil kolem páté a já měl podle senzoru i glukometru 4,4 mmol/l. Dal jsem si jeden kousek, píchl si 8 jednotek a během chvíle byla celá pizza pryč.

Do 20:00 nic zvláštního – jen typická pizza-glykémie. Tuk držel jídlo v žaludku a cukr se začal uvolňovat až později, takže mi glykémie vyjela nahoru. Neřešil jsem to.
Kolem 21:00 to začalo padat samo.

Ve 21:50 jsem si dal 20 jednotek bazálu a šel si lehnout. A tady to celé začalo.

První velký pád

O deset minut později mě probudil alarm se dvěma šipkami dolů. Takový ten moment, kdy okamžitě víš, že to nepůjde jen tak zastavit.
Dal jsem si Delisu a doufal, že to zlomím.

Ve 22:07 senzor ukázal 3,7… a pak už jen „NÍZKÁ“.

Dal jsem si colu, první dávku, druhou, ale glykemie šla dolů dál.
Když jsem naměřil 2,2, Martinka řekla, že jde volat rychlou.
A já jí jen řekl:
„Neboj, reagujeme na to… jen to chvilku potrvá.“

Ale pravda je, že ten klid jsem sám vůbec necítil.
Z venku jsem vypadal možná v pohodě, ale uvnitř to začínalo být hodně špatné.

Po dalších minutách jsem měl na glukometru 1,7 mmol/l.
A tady to začalo být opravdu těžké.

Chvíle, kdy jsem bojoval o vědomí

Pamatuju si, jak jsem zavíral oči a říkal si:
„Ne, já neomdlím. Udržím to.“

A jak do toho přišla myšlenka, kterou nechceš v takovou chvíli mít:
„Ten život je fakt pomíjivej… a nemáme ho úplně pod kontrolou.“

Tělo se třáslo, potil jsem se jak nikdy, měl jsem sucho v puse a cítil jsem, jak mi slábnou ruce i nohy.
Hledal jsem polohu, ve které bych to líp zvládnul, a nakonec jsem se jen přetočil do polohy dítěte.
Divné je, že tam přišel aspoň malý pocit klidu.

Martinka mi dala med, jogurt, další colu… a já se jen snažil udržet vědomí a čekat, až to zabere.

Konečně úleva… ale jen na chvíli

V 22:42 začala glykémie stoupat.
Poprvé za celý ten večer jsem si řekl:
„Dobře, jsme z toho venku.“

Byla to úleva, taková, kdy si na vteřinu oddechneš.

A pak přišlo další hypo.
Z ničeho nic, jak kdyby se to celé vrátilo.

Další kola coly, rohlík se sýrem, lžička medu…
A další dlouhé čekání.
Teprve kolem 23:00 se to začalo stabilizovat.

Ráno po tom všem

Ráno jsem se probudil úplně promočený potem, bílej jak papír a unavenej, jako kdybych celou noc běžel maraton.
Martinka mi řekla, že jsem vypadal úplně mimo.
A já se nedivím — takhle špatně mi dlouho nebylo.

Ten večer mě dost naučil.
A hlavně mi připomněl, že hypo není jen číslo.
Je to stav, kdy se ti zúží svět na jediné:
udržet se při vědomí a doufat, že to tělo začne konečně reagovat.

Takhle jsem vypadal ve chvíli, kdy se hypo vrátila. Sdílím to, protože tohle zažívá hodně diabetiků – jen se o tom málo mluví.

https://youtube.com/shorts/PS6SNqogmH4

🔥 Co se při takové hypoglykémii vlastně děje (jednoduše)

1️⃣ Pizza = pomalé, posunuté uvolnění energie

Pizza (a obecně jídla s vysokým obsahem tuku a sacharidů) mají několik specifik:

• hodně tuku → zpomaluje vyprazdňování žaludku a posouvá vstřebání sacharidů klidně o několik hodin

• hodně sacharidů → velká dávka cukru, ale do krve se dostane až se zpožděním

V praxi to znamená:

• první 1–2 hodiny po jídle může být glykémie ještě relativně nízká nebo stabilní

• větší nárůst často přichází až kolem 3.–4. hodiny po jídle

Pokud je výchozí glykémie nízká, inzulín už může působit, ale energie z pizzy ještě „nedorazila“ → vzniká prostor pro časované hypo.

2️⃣ Rychlý inzulín je v krvi dřív než cukr z pizzy

Klasický bolus se začne vstřebávat normálně, ale sacharidy z tučného jídla se kvůli tuku do krve dostanou později.

• inzulín už pracuje

• glukóza z jídla je stále „zavřená“ v žaludku

To může vytvořit první pokles, který si člověk nemusí hned uvědomit – v grafech se někdy ukáže až s odstupem.

3️⃣ Po několika hodinách pizza konečně „kopne“

Když tuk přestane brzdit trávení, sacharidy se začnou vstřebávat a glykémie může:

• výrazně vystoupat

• vzbudit dojem, že byla „malá dávka inzulínu“

V tu chvíli má spousta diabetiků tendenci překorigovat – dát další rychlý inzulín.
To ale může později přispět k prudkému poklesu, jakmile energie z jídla zmizí.

4️⃣ Jakmile jídlo „odejde“, inzulín zůstává a začne vyhrávat

Po pozdní hyperglykémii přijde další fáze:

• sacharidy z jídla už jsou vstřebané a postupně mizí

• inzulín (bolus) stále působí

Když se k tomu přidá i bazální inzulín, tělo se může dostat do stavu, kdy:

👉 je v krvi víc inzulínu, než odpovídá aktuálnímu množství glukózy → začíná prudký pád.

To je typické pro noční nebo pozdní hypa po tučném jídle.

5️⃣ Velká dávka bazálu ve chvíli poklesu = obrovský tlak na glykémii

Dlouhodobě působící (bazální) inzulín:

• má nástup účinku zhruba za 60–90 minut

• působí mnoho hodin „na pozadí“

• vstřebávání může být rychlejší v teple, vleže nebo při dobrém prokrvení podkoží

Pokud se velká dávka bazálu aplikuje v momentě, kdy:

• glykémie už začíná klesat

• nebo je trend dolů na senzoru

• nebo tělo ještě pracuje s předchozím bolusem

…může to vést k tomu, že v určitém časovém okně bude v krvi výrazný přebytek inzulínu. A ten pak „tlačí“ glykémii dolů mnohem víc, než by člověk čekal.

6️⃣ Proč někdy nezabírá ani velké množství sacharidů?

Navenek to vypadá:
„Piju colu, jím sladké, přidávám pečivo… a glykémie pořád nechce nahoru.“

Důvod bývá jednoduchý:

👉 v těle je stále příliš mnoho aktivního inzulínu (rychlý bolus + bazál + odeznělé jídlo)

Tělo pak potřebuje:

• víc rychlých sacharidů, než by stačilo u běžného lehkého hypa

• delší čas, než se to projeví v glykémii

To je typické pro kombinaci:

• tučné jídlo (pizza, fastfood apod.)

• rychlý inzulín

• velká dávka bazálu v „nevhodný“ moment

✨ Co si z toho vzít do příště

1️⃣ Nízká glykémie + pizza není ideální start

Pro hodně tučná jídla je bezpečnější začínat spíš kolem 6,5–7,5 mmol/l, ne na hranici hypo.

2️⃣ U tučných jídel pomáhá rozdělený bolus

Místo jedné velké dávky najednou se často doporučuje:

• část bolusu před jídlem

• část s odstupem (např. 1–1,5 h)

Nebo – u některých terapií – využít prodloužený / rozdělený bolus (podle domluvy s diabetologem).

3️⃣ Bazál raději neaplikovat ve chvíli, kdy glykémie už jasně klesá

Pokud:

• jsou na senzoru šipky dolů

• nebo glykémie po jídle výrazně padá

• nebo byl předtím větší bolus

…je na místě s dávkou bazálu opatrně zacházet (časování a množství vždy ideálně řešit s lékařem).

4️⃣ Po velké hypoglykémii nejít hned spát

Po těžším hypu může:

• glykémie ještě 1–2 hodiny kolísat

• inzulín stále působit

• tělo být vyčerpané a citlivější

Proto je bezpečnější nějakou dobu zůstat vzhůru, kontrolovat glykémii a až pak jít spát.

5️⃣ Tu noc už raději žádné korekce navíc

Po velkém hypu může i jinak „běžná“ dávka inzulínu působit silněji.
Proto se často doporučuje:

• vyhnout se korekčním dávkám

• spíš hlídat, jíst podle potřeby a případně konzultovat úpravy s diabetologem

❤️ Závěrem

Takové propady nejsou většinou výsledkem jedné jediné chyby, ale souhry několika faktorů:

• tučné jídlo s pozdním uvolněním cukrů

• nízká výchozí glykémie

• brzy daný bolus

• velká dávka bazálu v době, kdy inzulín ještě pracuje

• ležení / teplo → rychlejší vstřebávání

Výsledkem může být prudká, dlouhá a psychicky velmi náročná hypoglykémie, která jde těžko zastavit.

A právě proto má smysl o tom mluvit – ne proto, aby se někdo cítil provinile, ale aby si z toho ostatní mohli něco vzít pro sebe. 💙